Muzea

Krkonošské muzeum - 4 historické domky - Krkonošské muzeum - Kámen a život - Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání - "Krtek"

Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání - "Krtek" 

Vrchlabí

Autorem stavby je Ing. arch. Petr Hájek (www.hajekarchitekti.cz). Díky tvaru a zpracování se stala středem pozornosti architektů, designerů, stavitelů i ostatní veřejnosti. Samotná stavba je z venku nenápadná, a tedy není konkurentem staletí stojícího zámku, bývalého augustiniánského kláštera nebo budovy Správy KRNAP v jejím těsném sousedství. Tvar KCEV Krtek sice vychází z topologie Krkonoš, běžný návštěvník bude ale jejich reliéf ve stavbě hledat jen těžko. Pro hledání souvislostí mezi Krtkem a Krkonošemi je třeba rozluštit tzv. Hájkův kód, což je nový program pro druhostupňové a starší žáky, ale i rodiny s dětmi i bez dětí.

V KCEV Krtek je přednáškový sál pro cca 80 osob (včetně 2–5 vozíčkářů) vybavený špičkovou prezentační a nahrávací technikou, malá laboratoř pro 16 studentů s mikroskopy a stereolupami, malá galerie a knihovna.

Pravidelné prohlídky pro zájemce jsou zdarma vždy v úterý od 15 do 17 hodin.
Jiné termíny po dohodě dle dalšího programu na tel.: 499 456 119 nebo e-mailové adrese: krtek@krnap.cz.

Krkonošské muzeum - 4 historické domky

Vrchlabí

Soubor čtyř štítových domů patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je vzácným pozůstatkem původní městské zástavby. Dřevěných domů s podloubím tu původně stálo pět. Při rekonstrukci tří domů v letech 1976-1981 nalezli řemeslníci v jedné ze štítových desek domu čp. 222 iniciály neznámého jména WR a letopočet 1623. Tím se dům zařadil mezi nejstarší datované lidové stavby v Čechách. Interiér domu byl navržen jako výstavní síň. V roce 1981 bylo v prostředním domě otevřeno informační středisko Správy krkonošského národního parku.

Dům č.p. 222a nabízí dvě expozice ve formě otevřeného depozitáře. Na jedné straně bohatý soubor předmětů vážících se k lnářské výrobě v Krkonoších. K vidění jsou různé nástroje užívané ke zhotovení příze, dále k tkaní i tištění látek. Nechybí vzorky látek, které v minulosti proslavily krkonošské tkalce. Protější roubená místnost je zase věnována malovanému lidovému nábytku z konce 18. a počátku 19. století. Vybrané skříně, skříňky, truhly ale i kolébka či židle přestavují bohatství lidových vzorů.

Přízemí domu č.p. 222 slouží ke krátkodobým tematickým výstavám.

Ve zděném podsíňovém domě č.p. 223 je nejen pokladna muzea, ale také informační centrum s prodejnou publikací i suvenýrů. .

V domě čp. 224 jsou expozice lidového umění a uměleckých řemesel, skla 18. a 19. století a dějin města Vrchlabí.

Krkonošské muzeum - Kámen a život

Vrchlabí

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí bylo založeno roku 1883 jako Riesengebirgsmuseum rakouským Krkonošským spolkem, aby "probádalo přírodu, dějiny i člověka Krkonoš a shromažďovalo sbírky toto dokládající". Od r. 1966 je zřizováno Správou KRNAP, sídlí v budově bývalého augustiniánského kláštera a pečuje o více než 32.000 evidenčních čísel sbírkových předmětů z různých oborů společenských a přírodních věd. Jejich prostřednictvím představuje Krkonoše veřejnosti ve stálých expozicích, na výstavách, v rámci doprovodných programů a akcí.

Hlavní lákadlem v augustiniánském klášteře je expozice Kámen a život. Seriál 14 místností má logickou posloupnost – od vysvětlení hlavních dějů v horské přírodě přes poučení o geologickém vývoji a složení Krkonoš, o vlivu horského klimatu, sněhu a lavin na živou přírodu, až k sérii význačných ukázek krkonošských ekosystémů. Dále je zde stálá výstava o historii osídlování Krkonoš Člověk a hory, která sleduje nejzávažnější složky působení člověka na horskou přírodu od počátku doby historické až do čtyřicátých let našeho století.

V říjnu 2023 by mělo dojít k otevření nově přistavěného návštěvnického centra Krkonošského národního parku. Zde vznikne nová expozice se zaměřením na propojení člověka a Krkonoš. Návštěvníci se můžou těšit na interaktivní prvky i historické exponáty Krkonošského muzea. Nabídne řadu dotykových prvků či nově zpracovaných historických dokumentů, filmů přibližující život lidí v Krkonoších. Lidé se hodně dozví například o životě vysídlených Němců. K vidění bude model mlýnského kola, krkonošská kaplička nebo důl na motivy herlíkovických štol z doby Kryštofa z Gendorfu, který představí nejvzácnější horniny a minerály i způsoby historické těžby. Hornická činnost probíhala v Krkonoších prokazatelně od středověku, pravděpodobně ještě dříve. Hory jsou doslova prošpikovány štolami a šachtami, jejich povrch je rozbrázděn těžebními rýhami. Nejstarší důlní díla jsou často zničena mladší těžbou, navíc drtivá většina z nich je veřejnosti nepřístupná.

Nový vstup do návštěvnického centra je dílem pražského architekta, profesora Romana Kouckého, autora Mariánského mostu v Ústí nad Labem nebo Trojského mostu v Praze. Netradičně pojatý vchod, vybudovaný na boku historické budovy vrchlabského kláštera, má podobu krkonošské skály v kombinaci s proskleným kvádrem. Má odkazovat na geologické zvláštnosti Krkonošského národního parku.

Galerie antického umění

Hostinné

 Jedna z významných evropských sbírek odlitků antické plastiky, soustředěná při Karlově univerzitě v Praze, zahrnuje rozsáhlý výběr toho nejlepšího, co bylo v antickém sochařství vytvořeno. Originální díla roztroušená po světových sbírkách nelze nikdy vidět vcelku, je i řada případů, kdy část sochy, reliéfu nebo sousoší je umístěna v jiném muzeu než zbytek. Odlitky mramorových soch postrádají jemnou barevnost originálů, ale nejlépe přibližují jejich sochařské kvality. Možnost bezprostředního seznámení se s památkami antického umění poskytují od 19. století sbírky sádrových odlitků zřizované většinou všech významných evropských muzeí a univerzit. Byly určeny veřejnosti a především studentům jako studijní materiál, ale sloužily i mnohým výtvarníkům, kteří v odlitcích nacházeli předlohy a inspiraci pro svou vlastní tvorbu. Pražská univerzitní sbírka, umístěná od 19. století v Klementinu, vznikla dlouhodobou a náročnou sběratelskou činností, která postupně vedla k vytvoření rozsáhlé kolekce vrcholných sochařských děl antických umělců. Světovými unikáty ve sbírce jsou rekonstrukce soch a sousoší sestavené Wilhelmem Kleinem z fragmentů uložených v různých evropských muzeích. Unikátní jsou i exempláře, které uchovávají věrnou podobu originálů dnes již ztracených nebo pohřešovaných.

Prvním sídlem sbírky, po zrušení instalace v pražském Klementinu na začátku 60. let minulého století, se na krátkou dobu stal zámek Hrubý Rohozec u Turnova. V roce 1965 byl univerzitě nabídnut nový objekt, františkánský klášterní kostel v Hostinném, jehož střídmý, prosvětlený prostor byl vhodný pro stálou expozici antické plastiky. Odlitky, poškozené několikerým stěhováním, byly postupně odborně restaurovány a instalovány do upraveného interiéru obou chrámových lodí, v srpnu 1969 byla Galerie antického umění otevřena pro veřejnost.

Vystavený soubor odlitků nabízí divákovi, vedle estetického zážitku, ucelený pohled na vývoj antického sochařství v průběhu několika staletí. Druhou polovinu sbírky odlitků antické plastiky Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze je možno shlédnout na státním zámku Duchcov.